First day of the rest of your life

8. září 2010 v 18:48 | Jane |  She, the mindless

Vraždím čas mezi tím, než se ctěná máti vrátí ze třídních schůzek s hromadou potěšujících zpráv od naší třídní.  A co je nejlepší na vraždění času? Samozřejmě, že nějaký hlubokomyslný článek na téma týdne s písničkou od Placeba uvnitř :D
Ne dobře, čas sice vraždím, ale hlavně nemám co napsat o svém průběžném životě, o škole vám vykládat fakt nechci, toho máte ve svý škole dost, takže se vrhám na tohle téma, dokud mám aspoň nějaký nápad co napsat.
(a doufám, že příští téma týdne bude sen)

Název článku ani doprovodná hudba a obrázek s obsahem nemají nic společného, klasicky.
brian

Zamysleli jste se někdy nad tím, co všechno je pro vás vlastně poprvé?
Odpověď je jednoduchá: všechno. Ale pamatujete si na to všechno? Na první pomeranč, první boty, první známku ve škole, první konflikt s rodiči, první knížka, která se vám opravdu líbilo, první písnička etc.
Celý náš život je pro nás něco poprvé a nikdy to nemůže být poprvé znovu. Stejně jako všichni máme teoreticky stejné šance v životě, protože ho všichni žijeme poprvé (mimo reinkarnované jedince, kteří si pamatují na minulé životy).
Každá vteřina, minuta a hodina, každý rok vašeho života je pro vás nový, je to všechno poprvé a většina lidí to ani nevnímá.
Každý den prožijete jenom jednou, jednou poprvé a naposled.
Děláte všechno pro to, aby to byl co nejlepší prožitek?

Bod pro vás jestli jo :)



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 AngEl | Web | 8. září 2010 v 19:16 | Reagovat

když si uvědomím, že dnešek je jen dnes a zítra už nic takového nebude /protože budu minimálně o den starší/, tak si to maximálně užívám :-)

2 Acris | Web | 8. září 2010 v 19:20 | Reagovat

Zajímavý článek.. A máš naprostou pravdu.. Docela ráda bych si vzpomněla na svůj první pomeranč, hmm :D .. Pamatuji si na své první morče a taky na jeho smrt.. A na smrt mých dalších deseti morčat.. Heh, to sem nepatří xD..
Co se týče prožívání každé vteřiny mého prachmizerného života, to mi zrovna moc nejde :D Každý večer, když jdu spát, zírám do stropu a přemýšlím, co všechno jsem mohla udělat a neudělala.. Ale což, vždy to vystrnadím z hlavy a pokojně spím.. Však já toho budu jednou litovat, toho promrhaného času flákáním :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.