Srpen 2010

Free sketches

31. srpna 2010 v 15:58 | Jane |  self-proclaimed artist
rucicka
A máme tu další kopec skicek. Pozor, tentokráte jsem šáhla po válejících s vodovkách a štětci, takže je to v úchylných barvách :B 
(a tu ruku vedle si můžete klidně ukradnout k sobě jeslti chcete :D)


frees
Všechno komplet moje práce až na texturu a font. Taky nevlastním ty postavy, až na fialo-růžovou sedmičku. Tj Viktora.

Watch out flying eyeballs!

28. srpna 2010 v 20:52 | Jane |  She, the mindless
Ohlolol, tak se opět hlásím, holoubci moji.

Jelikož tradičně nevím jak začít...

  • Dneska jsem byla ostříhána :B Tedy účes je stejný jako předtím, jenom to všechno vlasstvo zkráceno po ramena nebo tak nějak. Hurá! Už mi ty delší vlasy docela začínaly vadit.
  • Další bod bude pod perexem :D

Please, let me die

21. srpna 2010 v 13:41 | Jane |  She, the mindless
Tak jo, docela chvilka od posledně.
Nepřicházím s novými výtvory, protože žádné ani nemám, ale to je vedlejší.

Zjistila jsem, že jsem nejspíš v mírné depresi. Oh vážně, co jinak nového.
Ale to je jedno, protože nechci probírat sebe tady ačkoliv je to dáse říct můj deník nebo tak něco.

Vážně, už jenom 9 dní? Vážně?! Tak vážně, že ani nevím, jaké mám z toho pocity. Jdu do druháku a tentokrát to bude těžší, jelikžo mi naběhne účetnictví a daleko víc psycho matika. A energii ze mě ještě k tomu bude vysávat jistý pan Gymplák.
To mi připomíná, že bych se měla kouknout na němčinu nebo mě naše Frau Hitler zlynčuje, aj aj.
Stejně to ale vidím tak, že celý rok prosedím na seriálech, stejně jako předtím. Je to dobrý relaxační prostředek. 
Samozřejmě nejvíc se těším na pátou řadu Dextra, nuf nuf, zbytek už naběhne tak nějak samo sebou že. 
Ani nevím co říct.
Joo, hodím sem stejnou otázku jako na DevArtu - neznáte někdo nějaký dobrý film ke shlédnutí?
Naposled jsem koukala na 500 days of Summer (bože ženský sou takový mrchy), protože už jsem tak zoufalá, že si filmy vyírám podle herců (aneb najedu si na jejich filmografii na csfd.cz a vyberu něco dobře hodnocené, bum bác) (evidentně, naposled to byl pan Joseph Gordon Levitt, možno vidět na mém momentálním designu). A to mi připomnělo, že jsem se chtěla kouknout po lepších verzích Inception ke stáhnutí, hm hm.

Tak jo, na chvíli jsem se podívala někam jinam a už nevím o čem jsem to chtěla psát :D
Takže písnička!
Je to trošku stupidita, ale nemůžu to dostat z hlavy D: Ovšemže mě to přinutilo si shlédnout všechny tři řady webseriálu The Guild. Sranda.
Pro zabití nudy, protože nuda je všemocná, jsem začala víc hrát. A to většinou takové dokonalé věci jako Diablo II LoD, Heroes oMaM IV a nejnovější posedlost - hra podle filmu Constantine.
Napadá mě, že bych mohla zaplatit svůj tučný dluh v knihovně. Ále, beztak tam nic nemaj.

Tak jo, a zbytečný konec:

10 zbytečných věcí, které o mě určitě nepotřebujete vědět

  • Moje oblíbené zvíře je humr.
  • Miluju skicování nějakých kravinek.
  • Miluju, když můžu nedělat nic.
  • Nemusím moc upíry ale mám ráda svoji postavu Viktora.
  • Nesnáším hmyz.
  • Mám úchylku na obleky, košile, kravaty a vestičky
  • Ideální vzhled kluka - tmavé vlaswy světlé (modré :B) oči
  • Oblíbené nápoje: RedBull, Kofolu a kafe (a nealko švestkové pivo)
  • Nesnáším, když začnu přemýšlet o smrtelnosti vesmíru
  • Jsem nejspíš psychicky labilní, ale není to jisté

SketchATTACK 2

15. srpna 2010 v 14:23 | Jane |  self-proclaimed artist
Všichni kolem mi jenom připomínají, že bych občas tyhle vyžvejky mé "tvorby" mohla házet i sem a ne jenom na Deviantart. Tři věci z toho jste už viděli, zbytek jsou víceméně povedenější či spíše zajímavější věci co se nashromáždily.

brm

1. kočičmoud - původně to měl být Viky ale což
2. já aka The Point Girl (což už jste viděli)
3. Adrien Grey, postava pro  ~Myerel
4. Maghelovy debilní ksichty (nebo moje vlastní debilita, to je na vás) pro  ~Fllippy
5. Faqrius (s předlohou) © ~Fllippy
6. Niccoló Vanzelli, jedna moje postava, co se později objeví v té ne-povídce, co semtam píšu. Inspirovaný klukama, co jsem viděla v Itálii :B (až na strukturu tváře no)
7. nějakej náhodnej démonskej ksicht
8. Morgana pro ~Fllippy
9. Lawien © ~Fllippy
10. Super Arthur aka The Point Man! :D fanart k Počátku :D
11. další náhodná holka
12. a ještě jedna nahodinka
13. chibi Jeremiel, pro ~Myerel
14. Maghel, znovu pro  ~Fllippy
15 a 16 prozatím nepojmenovaná holka zasazená do steampunkoidního světa

Edward-free area*

13. srpna 2010 v 23:04 | Jane
Poznámka nad čarou, aneb než začnu opravdu psát na téma týdne: Mám docela obavy o své zdraví. To psychické mě netrápí už delší dobu, jestli si myslíte, že půjde o tohle. To fyzické mě většinou taky moc nebere, ale dneska to byl trošku lol. Ráno jsem si udělala kafe, kde bylo víc kávy než vody. Bylo mi z toho nějak divně a hlavně se mi chtělo ještě víc spát (bodejť by ne, když jsem byla nucena vstávat v osm). Což tenhle reversní účinek na mě kafe a energy drinky mají obecně tj., že místo toho, aby mě to nakoplo, chce se mi ještě víc spát. Docela smůla.
A btw, z Inception mi pomalu dezertují poslední zbytky mozku. Jejda.

To by bylo k občasnému updatu o mých životních funkcích, a teď hurá na ty pijavice!
____________________________________________________________________________

Tohle bude trošku pokrytecký článek, někteří možná tušíte proč, většina nejspíš ne. K tomu pokrytectví se dostaneme ale až za chvíli.

Nebudu koumat historii upírů, to si beztak můžete zjistit u tetky Wiki. Chtěla bych vám představit, co pro mě upíři představují dnes, v každodenním světe, literatuře, a co pro mě byli kdysi dávno.

Vezmu to chronologicky, tedy, ve svém mládí, nebo spíš ranějším období mládí, jsem upíry nijak zvlášť neřešila. Jasně, vzdáleně jsem znala příběh Drákuly a viděla pár upíroidních filmů, ale to bylo tak všechno. Vzpomínám si jenom, že jsem měla kdysi dávno RPG postavu, lovkyni upírů. Tak mě napadá, že jiná postava, co byla upírům dost blízko byla moje tehdejší alterego - nemrtvá dívčina za kterou jsem hrála v Hellsing RPG. Zombíci jsou nej.
Chmm, odbočuju.

Každopádně upíři můžou být chápáni jako kdokoliv nebo cokoliv, co z vás vysává vaší životní sílu, energii, kreativitu, úsudek, peníze... cokoliv. Osobně se mi docela líbila představa v Gaimanovém Nikdykde aneb upíři, kteří z vás vysávají přímo životní sílu.
K čemu krev, že.

Když už jse mnakousla tu literaturu - nejpřijatelnější upíři pro mě byli v Zeměploše a sáze Darrena Shana, když nepočítám Drákulu. 

Všeobecně tradiční upíři pro mě vždycky vypadali asi takto... Co se pánů týče, vždy vkusně oblečeni do kombinace černé a rudé barvy, možné bílé doplňky v podobně kapesníčků. Samozřejmě, že elegantní v celém svém bytí, svou krásou hypnotizující. Nebo hypnotizující i bez té krásy. Každopádně by to měl být pravý look na to, aby jim do náruče skočila nějaká sličná panna chutné krve. Co se dam týče, to je taky jasné. Dlouhé vlasy, hluboký výstřih, poloprůhledná noční košile s vystuženou kosticí. 
Já vím, tahle moje představa je trochu zastaralá a hlavně se drží klasiky (a taky starších období, pořád docela fandím i viktoriánských upírům, hurr).

A je to tu. Viktoriánští gentlemani mě přivádí k té výše zmíněné pokrytecké fázi článku. Poněvadž, přestože upíry neřešim a dvakrát je nemusím, mám vlastní upírskou postavu dokonce s celou rodinkou a ta postava mi je hodně milá.

(dál už jsou prakticky kecy jenom o té postavě, takže můžete svévolně přeskočit k poznámce pod čarou nebo rovnou ke komentářům)

come on lay with me
Viktor
jest jeho jméno. Je to upír, je to gay a nevímcododat. Jak jsem zmínila, má domyšlenej i zbytek rodiny. Starší sestru, která se stále drží nočních košil a výstřihů a mimo něj je jediná, která nespí. Ano, zbytek rodiny pokojně spočívá v rozlehlém sklepě kdesikdesi pod rodinným domem. 
K tomu viktoriánství... Viktor právě z této doby pochází a existuje tak nějak do současnosti, kdy se datuje příběh v němž se částečně účastní. Nejspíš odtamtud pobral i svůj vkus co se oblečení týče, aneb doteď se drží vestiček, košil a kravat, ačkoliv v trochu modernějším stylu.

Řídí se tedy se spíš řídit musí pravidly, které jsem stanovila pro jeho svět. Chtěla jsem se částečně držet základních věcí jako slunečný svit a tak, ale zároveň přidat něco svého (a shodit to na evoluci) (nějaká přece proběhnout musela ne).
Takže tedy, pracuje jako barman ve vlastním podniku - od západu do východu slunce. Kdyby vyšel na sluneční svit, tak neuhoří, ne okamžitě. Rozhodně je to ale vysoce nepříjemné kvůli citlivosti té jeho mrtvolně bílé pleti.
Česnek a kříže - ne-e. Česnek mu tak maximálně způsobí špatný dech, jako většině z nás. Kříže ani jiné náboženské symboly fungovat taky nebudou, protože dnenší svět už ani není tak nábožensky založený.
Kdyby mu náhodou někdo zabodl kůl nebo cokoliv do srdce - nevím nevím. Srdce mu nebije, takže v čem je pointa. Tím ale neříkám, že je nesmrtelný. Kdybyste mu usekli hlavu, tak byste uviděli jak moc smrtelný opravdu je :D (i přes prokázanou roztomilost apod.) 

Nuu a to je asi všechno, co jsem schopná k upírům napsat.

_____________________________________________________________________________

Poznámka pod čarou: ... už ani nevím, co jsem sem chtěla ještě připsat. Každopádně adíos amigos, já jdu koukat na Muže na Měsíci s příšerným českým dabingem.




*až doteď ani jedna zmínka o stmívání, ne?:D a odteď vás ani žádná další nečeká.

Whose dream is that?

10. srpna 2010 v 20:48 | Jane |  self-proclaimed artist
:B

Jen čistě na úvod, protože úvody nesnáším a přecejenom, lidé si na ně tak nějak zvykli:
the point man and the forger
Aneb můj fangirlism dospěl opravdu vysoko. Zatím ovšem ne tak vysoko, abych začala číst fanfics. Whatever. Tihle dva jsou z celého Inception moje nejoblíbenější postavy. (chcete vědět proč? KOUKNĚTE SE NA TO, SAKRA)
A... I just couldn't resist! What the hell, tak mě zabijte, že měním layout ze dne na den! Red Meatovský věc se mi sice líbil (měl odporné barevné schéma a Earla), ale opravdu jsem nedokázala více odolávat. Tak tak.
...Protože i soundtrack mohl za celkovou genialitu už i tak geniálního Počátku. Když si to pustím při cestě do obchodu, mám pocit, že každou chvíli se NĚCO musí stát (a teď mi všichni hodně rozumíte). Btw, tohle je z finální scény.

Takže.... ehm, abych nezůstala jenom u Inception a svého fangirlismu kolem toho všeho, tak článek pokračuje o něčem jiném pod perexem.

(Možná mě ale to moje fangirlování dovede k jedné užitečné věci: recenzi)

The dream is real

9. srpna 2010 v 1:28 | Jane |  She, the mindless
*zdroj obrázků google a oficiální stránky INCEPTION

flaksdjflaůgjslja
falfdjaů

afljf
aldf

.....
..........................
LFKJSADFAJFŮAG

..
inception
Aneb, ANOOO, KONEČNĚ JSEM BYLA V KINĚ NA POČÁTKU A LJGLAFJAŮF.
Arthuuuur, The point man, is love :3 *vestičkyyy, oblekyy, nulová gravitaceee, bouchačkyyyy*

Abych nic neprozrazovala případným zájemcům o shlédnutí (což velice doporučuju a nejlépe na to jít do kina), tak o tom dál nebudu mluvit.
Ale stejně, hehehe. 
Dobře dobře, teď už svůj fangirlism končím, vrátím se k němu ke konci článku.

Tak tedy, moje rodina je zpět, ve vší své bordelovosti a masakróznosti. Hip hip, z okná.
Zatím si díkybožerku nemám na co stěžovat, přijeli dnes kolem desáté (sice mě tím vzbudili ale co) a všechno bylo ok ok ok.

Přesto, ten klid, ten nádherný klid, když tu nebyli, už je dávno někde na Marsu.
Přes týden u mě jinak byla blízká kamarádka (je-li libo, přítelkyně ale v tom přátelském smyslu) a dělaly jsme zhruba nic. Byly jsme na výše zmíněném Počátku (a byly z toho tak odvařené, že jsme zůstaly do konce titulků), procházely se večerně-noční Prahou, byly v galerii na Petříně, byly v Duhové čajovně a zchlastaly se Fragolinem, což je nabublinkované víno, co nechutná jako víno. Prostě to bylo fajn. Až na sobotu, kdy celý den pršeloooo. Božere.

Každopádně jdu mlít dál o tom komixu. Rozhodně to chci rozběhnout, až si pořídím tablet, což se přesně neví, kdy to bude. A hlavně nevím, jak ve druháku budu stačit s časem ještě na tvorbu barevnýho komixu. Účtooo, ahahah. Ehm.

V empici mi tady hraje asi potřetí soundtrack z Inception (geniální, btw) a já už jaksi nemám co říct. Tudííííž,
házím sem mých 10 Top filmů všech dob. Schválně jestli někdo viděl aspoň půlku?
Samozřejmě jich tam hodně chybí, miluju třeba Forresta Gumpa, Zelenou míli, adaptace Pratchetta, Sweeney Todd a obrovské a nezměrné množství dalších skvělých kousků kinematografie a to ani nezmiňuju  množství seriálů, do kterých sem se pustila. Nom nom! *freak*
nomnom

You will meet a tall shy werewolf

3. srpna 2010 v 12:17 | Jane |  She, the mindless
Tdm tdm, už se zas ozývám s deníčkoidními žvásty.

Takže ano, jak můžete vidět, jsem dávno zpět z té necivilizace aneb chaty. Byla jsem tam přes týden, bez internetu, s nic moc počasím a čtyřmi psy, kteří se mi pořád snažili něco-cokoliv olizovat. Ew.

Vztahy se nám se spolubydlama ani tak za tu dobu nevyostřily, což jsem tajně očekávala. Není se teda čemu divit, obědvě jsou ty osoby svým způsobem velmi nekonfliktní.

Konflikt začal někdy po tom, co jsem přijela. Před jistou osobou jsem totiž zmínila, že nemám ráda psy (smrděj a slintaj a ... ew). To jí stačilo k tomu, aby po mě vyjela, že psi jsou celý její život a já nevím co všechno ještě a nikdy nezradí, pokud k tomu nemají důvod (nezradí, protože je krmí a nemají na to dostatek mozku) a tak dále a tak dále. To jako vážně? Ona mě pomalu chtěla zlynčovat za můj jediný názor, který jsem vyřkla, a to, že nemám ráda psy. (Po nějaké době, kdy už mimochodem debata byla vklidu, protože opozice byla uražená, ta osoba dokonce opustila spolu s kamarádkou náš společný chat na skypu. Gosh). Dobře, přestávám rozebírat psy a všechno, ještě mě někdo bude chtít zlynčovat i tady.

Jinak napadla mě hrubá myšlenka ohledně prostředí a postav, které bych mohla konečně jednou zkusit dát do komixu. Sice nejspíš krátkého (ještě nevím, nemám děj), ale barevného a dost zbytečného komixu. S mrtvou karkulkou resp. jejím zářícím ektoplazmickým duchem a vlkem, který není tak úplně vlk. Je to totiž Kaviár, Charlie Kaviár :D
(chibi!)
vlkovlk
(malůvka na takový ten malý zelený papírek ještě z dob, co jsem ze sebe dělala kapučíno v Itálii)

Ještě si akorát pořídit tablet a do tý doby, než si na něj vydělám, sepsat scénář nebo alespoň hrubý děj (tohle bude pravý kámen úrazu. jsem zvyklá na to vystačit si bez děje)

Btw, zkuste omluvit případné moc žvástoidní žvásty, překlepy apod. Spát jsem šla dneska kolem půl šesté (MŮŽEŠ SI ZA TO SÁM) a vzbudila se tak přes půl hodinou.

Chnop.