Červenec 2010

Your eyes forever glued to mine

23. července 2010 v 15:44 | Jane |  self-proclaimed artist
Uhuh, měla jsem trošku obtíže tohle někam zařadit, každeooádně jedbá se o další z mých stupidních pavýtvorů a taky nějaký výkec. Ne k tomu.

Momentálně mě bolí šíleně hlava a to i přesto, že v sobě mám ten žůžovoučkej prášek. Naaagrh. Bolest hlavy snáším ze všeho snad nejhůř, snad jenom bolest zubů je horší. 
Před nějakou dobou jsem si dneska balila a balila a balila to jinam, protože se to do prvního někam nevešlo. A hlídala sestru.
Za dvě hodiny totiž pojedu ke kamarádce na poslední nákup, pak se budeme nudit, a pak jedeme na týden na chatu. Pryč, pryč, pryč. S jídlem, čtyřmi psy a, jak jinak, chlastem.
Nngh.
Tak jo, to asi budiž k výkecu. Nevím jestli tam bude internet, doufám, že jo, protože počasí moc dobře na následující týden nevypadá. Nevadí no.
Příští týden v pátek ráno taky odjíždí moje slavná rodina na deset dní pryč. Kvůli tomu jsem nemohla na tu výše zmíněnou chatu na dva týdny, což bylo plánované původně. Musím přece zalívat kytky.
Aaaarrr.
Jo, a chci jít do kina na Počátek. A to už je něco, že chci utrácet peníze za film, holt tohle je přirovnáváno k Matrixu 21. století a na CSFD.cz je už 4. nejlepším filmem (z 200). Takže si to nemůžu nechat ujít, hyh.
Tak jo, a teď ten výtvor.
Varování - Slash, shonen-ai, boys love... říkejte si tomu jak chcete, prostě dva kluci, co se maj rádi a nejsou pouze kamarádi.


Po-po-poker face(s)

20. července 2010 v 21:57 | Jane |  self-proclaimed artist
Lalala, slíbené portréty!
Lalala, zatím si tu zpívám já, než mi pod okny začnou zpívat bezďáci. Heh.

Pro změnu pod perexem, tedy, ty opravdové portréty.
Je to foceno, pardon za kvalitu. Holt A3 nebo co to bylo, se do skeneru rve těžko.

Maghel


It's horrid to see you again

20. července 2010 v 12:38 | Jane |  She, the mindless
Poslouchám si tu Placebo, nastavuju si nově vytvořenou plochu na zaneřáděnou plochu a přemýšlím nad dalším článkem.

Cítím se totiž nějak akční. Asi chyba nevimčeho, možná matrixu, každopádně jsem opětovně nahrála ty portréty, takže je tady asi večer uvidíte, docela taky přemýšlím nad napsáním v pořadí druhého článku na téma týdne, pořád si čmářu divně divný věci a tak. Vlastně mám už dokonce hotovou jednu a čtvrtku stránku z toho projektu, který má být povídka na pokračování bez pokračování. Tak tak.

Nebudu vám nic povídat o té rádoby povídkověci, ani o dalších věcech co tady plánuju začít. samozřejmě, pokud nejste úplně slepí nebo duchem nepřítomní, nejspíš jste si všimli změny design na blogu. A nové, čtvrté rubriky, do které budu házet ty psané věci, co za přečtení i stojí. Nenechte se zmást názvem "shameless writer" tak shameless zase nejsem, a writer je tam taky dosti s nadsázkou. A ne, neznamená to, že tam budu strkat slash nebo něco horšího (a teď mám na mysli normální to, porno) (no vlastně ne úplně.. ehm dozvíte se potom). Protože... ne, že bych se styděla za to co píšu, spíš za to jak jsem to psala. Je to ubohý, divný a ani to nevystihuje moje postavy, ale vy to nebudete moci poznat, takže ee. 

Jo, ještě k tomu designu... <3 Donnie Darko. Prostě tak a nijak jinak. Použité obrázky jsou všechny oficiální, tak v tom nějak nevidím problém, ani mi není tak moc líto, že to pro změnu není žádný z mých pavýtvorů. Však příště, možná, někdy. Tenhle se mi ale líbí, má menu, Franka (Ten psycho králík) a je divně temný. Což jste si asi všimli, že mám ráda temnější layouty a divnější barvy. Muehe.

Ta plocha (moje tvorba, opět, a opět mi ladí s layoutem, lol. Předtím jsem tam měla Morta):
screen
(já vím, je to velký, jsem holt líná zmenšovat)


Chmm, a tak šíleně mě rozčiluje matka. Ráno jsem se probudila kvůli tomu, že přes skype ve vzdáleném obýváku křičela na tetu (tu v itálii), kvůli penězům. Páč mi mimo lístek domů platila všechno ona. Já blbá, proč sem si ty peníze nenechala a jednoduše o tom nemlčela... mrzí mě to docela dost, ani ne kvůli těm penězům, ale že si to teta tak odnesla. Matka je poděs, co víc na to říct.

Tak jo, zatím,

bye bye beatiful.



(Velkou imaginární sušenku pro toho kdo uhodne, ze které písničky je titulek článku! Nápověda - Placebo)



Just killing. Time.

19. července 2010 v 23:05 | Jane |  self-proclaimed artist
Uh-huh.
Long story short, chtěla jsem sem hodit ty moje normální, tužkovací, portréty živých modelů, konkrétně jenom dva, ale to je fuk, protože jsem zjistila, že jsem je už smazala. Aj aj aj. No nic, potom to zas nafotím a hodím to sem jindy, nevadí.
Takže sem hodím hm hm hmmmmmmmmm... tyhle dva.
bleble
Zleva je to Than a Adrian, smrťáci. Mohla bych vám o nich povědět něco víc, ale zrovna dvakrát se mi nechce. Zeptat se můžete, samozřejmě, já vám i odpovím, samozřejmě.

Moje postavy, mnou nakresleno, upraveno a všechno. Mno, až na ty textury, ty jsou z deviantu.

SketchATTACK 1

17. července 2010 v 22:37 | Jane |  self-proclaimed artist
Tyhle skicky jsou už trošku starší, ale byla jsem líná je sem přidat. Každopádně to i tak patří k mé novější tvorbě.
Ta nejnovější, to jsou malé čtverečky neonově žlutého nebo zeleného papíru a na nich další nahodilé skicky.
Jo, a jsem líná nějak víc popisovat kdo tam je, většinou jsou to totiž naprosté nahodilosti a výplody nevimradšičeho. Desítka je výplod hladu, to vím jistě.

A btw, jo, jsem už doma. Fuck it.
blebleble

My body is broken, yours is bent

14. července 2010 v 14:20 | Jane |  She, the mindless
Zdravím, vyschlé mumie a příležitostní slimáci.
Jak se vede?



Jelikož nevím, jak ten dnešní kec zabalit do smyslů, bude to trochu chaotické.
(A s perexem!)

Everytime you see a rainbow

12. července 2010 v 12:53 | Jane |  She, the mindless

God is having gay sex.

True, true.

Tak se opět hlásím, v přílišném vedru, kdy se nechutně potím (a nevím proč to dělám) a popíjím jedinou vychlazenou věc co tu je - lambrusco.A téma dneška je... 
...
...
...
(snažím se těma tečkama vybubnovat dramatický rytmus víte)
...
...Náboženství!!!

Protože je to blbost.


Včera mě má tetokmotra vzala do kostela na bohoslužbu. Po několika letech jsem tedy opět navštívila to jakože svaté místo. Inu, jak pro koho. 
To místo mi způsobilo ledatak tísnivé pocity a taky bolest v zádech. Celou tuhle věc kolem křestanství a náboženství celkově nechápu. Že lidi jsou ochotní se pozabíjet kvůli víře. 
Dobře, ještě chápu potřebu člověka věřit v něco nebo někoho, protože zřejmě představa, že si žijeme tuhle potouchlou reality show bez něčího dohledu je asi trošku zdrcující.
Církev sama o sobě vždy jenom téhle touhy po víře jenom zneužívala. Samozřejmě, a proč ne.
Měla jsem tenhle článek psát včera, měla jsem myšlenky trochu víc pohromadě. Každopádně divím se, že jsem tam neuhořela nebo tak něco, mezitím co jsem tam stála a poslouchala bohodlužbu jsem se myšlenkami stále vracela ke scénce Ready to go v Queer as Folk a vůbec tak celkově jsem nemyslela na nic cudného nebo svatého.
Btw, pro vaše info, jsem křtěná katolička, tedy spíš křtěnej kacíř.

Dobře, dost o tomhle.
Ještě vám chci sdělit, že jsem asi tak nějak vymyslela možná pár postav a nějaký jednoduchý námět na možná povídku. Vidím to tak, že to budou prostě žblepty na sebe nenavazující nebo navazující pouze vzdáleně. \nemám hlavu na to vymýšlet souvislý děj. 
Pořád nad tím přemýšlím jestli má cenu znovu otevírat taková otřepaná témata... ale co, potřebuju si procvičit psaní.

Tak ted dost o mě, co vy, budulínci, jak se vám v těhhle vedrech vede a co plánujete?

What edge?

8. července 2010 v 13:46 | Jane |  She, the mindless

Aneb k momentálnímu názvu blogu. A tak celkově, opět o ničem.




A znovu bodově, protože je to sranda:
  • Nehezky se tady nudím, koukám na Trávu a poslouchám Muse. A taky si ten šílený pes oblíbil mě-pochlupování. Ble. Btw, omluvte občas možná divná slova a tak, ta notebookovská klávesnice je weird.
  • Im not saying Im sorry... Tak jsem přemýšlela (ano, špatné znamení), že bych mohla taky začít psát o něčem... pro změnu než o ničem. Vážně. Jste divní, jestli vás baví číst moje bláboly opravdu čistě o ničem. 
  • Closer to the edge... What edge? Co se týká nynějšího designu, mohla bych vám trochu poreferovat o tom týpkovi v záhlaví. Jmenuje se Mort, tedy Mortimer a je to démon. Ne přesně typický démon, jak je asi vidět. Mohla bych vám o tom všem říct víc, ale víte co, mě se nechce. Řekněme tedy jenom to, že na obrázku je zachycen asi tak nějak po tom, co zabil svýho šéfa v práci. On je to jinak velmi milý kluk, víte. Každopádně patří do jedné věci, kterou bych jednou velmi ráda sepsala nebo aspon promyslela a domyslela do konce. 
  • To the edge... 
  • Už mi naprosto vypadlo, co jsem to chtěla psát. Ach jo. 
  • No nic, půjdu si nejspíš kreslit pro změnu u 30 seconds to Mars.

P.S.: pokud budete mít možnost, určitě jděte do kina (nebo si stáhněte) na Mr. Nobody aneb Pan Nikdo. Boží věc, boží modrobulvý Jared.




Ciao


P.P.S.: jednou, až nebudu psát dementně sentimentální slash, tak sem možná, možná, přidám něco i ze své psané tvorby. 

P.P.P.S.: cizojazyčné titulky článků vás opravdu účinně omezí v psaní všelijakých blbostí. Píšete pak blbosti jenom vybrané. Vážně. Try it.

Hot like Mexico

5. července 2010 v 13:04 | Jane |  She, the mindless
rejoice.

Tak tak, hlásím se slibovaně z Itálie, konkrétní oblast neřeknu, protože a jelikož jí konkrétně nevím. No, někde u Modeny, jakože vás to zajímá.

Vůbec je strašná sranda psát na mini notebookové klávesnici, která se ještě sama od sebe přepíná z české na anglickou nebo třeba i italskou atd. Fakt cool.

Jediné co tady cool není je vzduch. Ten je opravdu velmi... velmi hot. Naštěstí zrovna dnes to ještě jde ale tedy jsem zvědavá jak chci vydržet do příštího čtvrtka tahleta vedra.
Nejspíš vážně přepnu spánkový režim, protože vzduch je dýchatelný až tak po desáté večer. 
(Včera nás -tedy mě a starší sestru- vytáhla moje tetokmotra s manželem ven po té zmíněné desáté hodině do centra Reggio Emillia -asi- kde to celkem žilo, na martini s ledem a citronem a pověstnou italskou zmrzlinu.)

Ani nevím o čem jsem to chtěla psát, pokud jsem vlastně vůbec psát chtěla. Tohle se mi stává poměrně často. Inu, ty vedra.

Ani nevíte, jak moc se těším, až zítra odjede zbytek rodiny. I když nebudu nejspíš mít co dělat, akorát tak budu venčit Jessi a umírat vedrem (a taky plánuju pouštět na tomhle krámu nahlas Muse a vůbec hudbu, až nikdo nebude doma, a umírat vedrem při hudbě). 

Mimochodem, včera jsem byla poprvé ve Florencii. Mám z ní takový hezký pocit, že je to místo, které bych s jistotou vyměnila za Prahu. I přes to vedro. 
Celkově je Itálie úžasná země a uvažuju celkem vážně o tom, že si nastavím sen, že tu jednou budu žít. (a přitáhnu sem jistého blondýnu a budeme blondatě jezdit na nákupy, hell yeah)

Tááák jo, já tedy končím, vážně nevím co víc říct. 
Dole klasicky hudba, poslední dobou taky klasicky, Muse. Moje momentálně oblíbená :BB